Houby rostou ve všech typech lesů, je k tomu však zapotřebí příhodné počasí. Nestačí, aby jednou za čas napršelo. Vláha musí postupně přibývat – třeba díky mlhám anebo přeháňkám. Les nesmí vyschnout působením příliš vysokých teplot nebo větrem. A houby se pak objeví během dvou až tří týdnů.Letos jsme přes léto moc hub neužili, až na malé výjimky houby do konce prázdnin vůbec nerostly.
Teď se blíží podzimní houbařská sezona a ta nenechá žádného milovníka smaženice nebo houbovky v klidu. Najednou se někde ozve: „Rostou!!!“ a nám houbařům se rozbuší srdce a zatají dech. Podzimní houby nebudou ani tak červivé jako na jaře a v létě: zatímco houbám vyhovují nižší podzimní teploty, larvy mušek bedlobytek (Mycetophilidae), které červovitost způsobují, potřebují naopak teplo.
A my už máme jedinou myšlenku – kam vyrazit za úlovky a na jaké klobouky v mechu a kapradí se soustředit.
Podíváme se tedy na některé konkrétní druhy. Záleží na tom, jaké stromy v našem oblíbeném lese rostou. Mnoho hub má totiž se stromy jakousi symbiózu a předávají si vodu a výživné látky. Tak například pod břízami můžeme najít kozáky a křemenáče, ale také výborné klouzky. Křemenáče se objevují i pod osikami. Pod duby a buky se daří hříbkům a holubinkám. A pod akáty většinou rostou houby málo anebo vůbec ne. Masáky neboli muchomůrky růžovky můžeme najít ve všech druzích lesů.
Teď na podzim – kolem 28. září, jak všichni houbaři vědí – rostou hojně václavky. Jsou známé především dva druhy: na smrkových pařezech roste václavka smrková, poněkud ranější je václavka hlíznatá, ta se vyskytuje na pařezech listnatých stromů.
Na nejrozšířenější podzimní houbu se všichni těší – je to tak důvěrně známý hřib hnědý. Dalšími typicky podzimními houbami jsou čirůvky – fialová a dvoubarvá. Na čirůvku fialovou můžeme narazit především v bukových lesích v listí, čirůvky dvoubarvé rostou spíše na okrajích lesa, na pastvinách, v trávnících.
Zajímavou houbou podzimu je strmělka mlženka, někdo ji má velmi rád, jiní říkají, že páchne.
Na podzim rostou i vzácné a ohrožené druhy hub. Jedním z nich jsou například hvězdovky brvitá a červenavá. Tyto houby nejsou jedlé, ale jsou velmi krásné. Takže kdybyste na ně náhodou natrefili, tak je prosím neničte. Dopřejte pohled na jejich krásu také ostatním.
A ještě jedna vzácnost! Přímo na náměstí v Kněževsi u Rakovníka, pod stoletými lipami tu rostou hřiby koloděje a vzácné hřiby kavkazské. Ale pozor, pouze ke koukání!!! Místní si je dobře hlídají – v roce 2009 jich tam bylo údajně přes tisíc.
A co popřát nám houbařům na závěr?
Pusu od ucha k uchu nad plnými košíky jedlých hub – sbíráme přece jen ty, které známe! A také radost z toho, že jsme tentokrát nenašli žádné rozkopané „prašivky“ od nezodpovědných návštěvníků lesa.