Stejnojmenné osmitisícové městečko, ležící na řece Moravě na rozhraní Dolnomoravského a Hornomoravského úvalu, je známé především chovem anglického plnokrevníka v hřebčínu, který v osmdesátých letech devatenáctého století založil tehdejší majitel napajedelského zámku Aristides Baltazzi. Nás ale zajímá právě zámek.
Jeho stavitelé mu v sedmé dekádě osmnáctého věku vtiskli jak jinak než pozdně barokní podobu, později byl ještě nadále dostavován. Co bohužel s postupem doby spojovalo jednotlivé šlechtické vlastníky, byly neustálé finanční nesnáze. A tak není divu, že v roce 1935 zámek odkupuje člověk původem prostého, avšak duchem a schopnostmi výjimečný. Jan Antonín Baťa vlastnil zámek až do jeho konfiskace nacisty za druhé světové války, poté ho opanoval dorost „tisícileté“ říše – Hitlerjugend. Němečtí pánové zámek na rozdíl od svých předchůdců zámek nebudovali a nezvelebovali, spíše devastovali, proto jeho stav po osvobození nebyl vůbec dobrý. Poválečné poměry přinesly masivní znárodňování, kterému neunikl ani zámek. Továrna Fatra, která ho získala, naštěstí patřila k podnikům, které si mohli dovolit udělat něco pro své zaměstnance a město, proto zámek nepostihl podobný osud jako řadu jiných památek, které se dostaly do rukou „lidu“. Začal sloužit jako rekreačně oddychový areál, kde nechyběl například ani divadelní sál. Po listopadu 1989 však vlastník řešil svoji budoucnost a provozování zámku pro něj začalo být ekonomicky obtížné. Do majetkových vztahů částečně vstupuje město, později první novodobý soukromý vlastník. Komunikace mezi ním a místní samosprávou však vůbec nebyla dobrá a zejména kvůli sporům o přístup veřejnosti do zámeckého parku skončila dokonce u soudu. Současný soukromý vlastník a představitelé města díky bohu společnou řeč, zdá se, nalezli. Pro další existenci zámku jako kulturní památky a jeho funkci pro město, jeho obyvatele a návštěvníky je nutná symbióza vlastní stavby s cenným desetihektarovým parkem. To si majitel uvědomuje a přistupuje k další nutné obnově s tímto pohledem. Dnes jsou tedy některé zrekonstruované části zámku i park veřejně přístupné a probíhají zde prohlídky s průvodcem, část slouží jako hotel. Zámecké prostory jsou také nabízeny pro konání svatebních obřadů.
Pokud se rozhodnete k návštěvě, nebudete litovat, kromě prohlídky historických prostor, například kruhového zrcadlového sálu, salonku holandských malířských mistrů a mobiliáře se můžete občerstvit a odpočinout si v romantické kavárně. Sklepní prostory zámku ukrývají také dobře zásobenou vinotéku, kam vás na vaše přání personál ochotně zavede a kde si můžete vybrat dle nálady a chuti kvalitní moravské nebo zahraniční víno.
